Zákaz prodeje alkoholických nápojů osobám mladších 18 let.

Německá vína

vinarska-mapa-nemecko-redorwhite-shop

Německo patří mezi nejsevernější vinařské oblasti v Evropě.  Vzhledem k místnímu, poměrně chladnému podnebí se zde daří zejména odrůdám pro výrobu bílých vín. Ta jsou zde spíše lehčí, ovocitá s vyváženým cukrem a kyselinkou. Často s menším obsahem alkoholu a minerálním projevem daným podložím. Vína pak přesně odráží terroir charakteristický pro příslušnou vinařskou oblast.

Odrůdy pro výrobu červených vín dozrávají velmi pozdě a oproti převaze bílých vín se zde pěstují spíše okrajově.

Historie vinařství na území dnešního Německa sahá až hluboko do starověku, kdy zde pobývali západně od Rýna Keltové. Ti obchodovali s italskými Etrusky a také s řeckými koloniemi ve Středomoří. Díky těmto obchodním aktivitám se Keltové setkali se středomořským vínem a zřejmě se pak sami pokoušeli vysazovat révu v oblastech, které pokládali za příznivé pro její pěstování.

Skutečný základ moderního vinařství však na území dnešního Německa přišel až s Římany (před cca 2000 let). Římané zde zakládali první vinice na levém břehu Rýna a později, ve třetím století, se výsadba vinic rozšířila i do oblasti řeky Mosely. Za vlády římského císaře Marca Aurelia Proba se rozšiřují vinice na levém břehu Rýna v Palatinate a Baden-Württembergu a stejný císař pak povoluje Keltům pěstovat vinnou révu a vyrábět víno (před tímto povolením bylo v římské říši zakázáno pěstovat révu na sever od Alp).

Po založení Franské říše germánskými kmeny v 5. století, zůstávají původní římské vinice zpočátku ladem. Až za vlády Karla Velikého (v 7.století), se vinná réva začíná rozšiřovat do dalších oblastí, především do Bavorska. Hlavní roli v tomto rozmachu vinařství hrají jako jinde v Evropě církev a kláštery. Zakládají se nejen nové vinice na určených úrodných půdách, ale celkově stoupá i kvalita vyráběného vína. Rovněž dochází ke vzniku prvních vinařských oblastí v okolí měst Mainz, Worms a Speyer.

V 8-9. století dochází vlivem šířícího se křesťanství k dalšímu rozšíření vinic na území Německa. To se děje v podstatě až do konce Franské říše a příchodu Turků.

K dalšímu významnému rozmachu vinařství dochází až ve středověku. V té době vlastní většinu vinic církevní kláštery. Největší vliv na vzestup vinařství mají v té době mniši cisterciáckého řádu. Za jejich působení se výroba jakostních vín rozšiřuje i do oblastí Rheingau a Württemberska. Z té doby také pocházejí první termíny k označení vysoce jakostních vín jako je "kabinetní víno" nebo "výběr".

V roce 1618 začíná třicetiletá válka (1618–1648) a po dobytí levé části Rýna císařem Napoleonem I. Bonaparte, končí éra tisícileté tradice klášterního vinařství v Německu. Vinice leží ladem. Jsou zdevastovány celé vinařské oblasti, zejména v Bavorsku, severním, východním a středním Německu. Dochází k dalšímu snižování viničních ploch a to nejen kvůli vysokým clům a daním, ale i kvůli neúrodě vlivem chladného podnebí a také oblibě jiných nápojů.

Obnova viničních ploch a znovuzrození výroby vín přichází až v 18. století, zejména ve vinařských oblastech Porýní a Mosela, kde jsou vysazovány ve velkém odrůdy Riesling a Silvaner.

I na německé vinice dopadla katastrofa v podobě napadení révokazem. Ten byl poprvé zaznamenán v jižní Francii v roce 1863. V roce 1874 se objevil v Německu na vinicích v poblíž Bonnu. Nákaza však postupovala Německem pomaleji a proto se na ni mohli vědci a vinaři lépe připravit. V roce 1872 byl v Německu založen Výzkumný ústav sadařský a vinařský. Díky vědcům z tohoto výzkumného ústavu se začalo pomocí odolných štěpů pěstování vybraných odrůd vinné révy charakteristické pro místní klimatické podmínky. Dochází také ke šlechtění nových odrůd jako je Müller Thurgau, Bacchus, Domina a Faberrebe. Vznikají první vinařská družstva a v této době rovněž dochází k nebývalé popularitě šumivých vín.

Bohužel následující doba vinařství příliš nepřála. Po 1. světové válce přišla doba nejistoty, hyperinflace a následně od konce 20. let hospodářská krize.

Po první světové válce vítězné státy obsadily mj. celé německé území na levém břehu Rýna, přičemž největší část připadla Francii. Klíčové obsazení hlavních německých vinařských regionů, trvalo až do roku 1930 a mělo devastující vliv, jelikož obchod vč. vývozu vína do „svobodného“ Německa byl omezován, zatímco ve Francii vína z těchto obsazených oblastí nikdo nekupoval, jelikož byla pro konzumenty neznámá.

Po druhé světové válce ani dochází opět vlivem "německého hospodářskému zázraku" k rozmachu místního vinařství. Viniční plocha se během krátké doby zdvojnásobila a produkovalo se značné množství vína, ovšem kvantita byla na úkor kvality. Zákazníci v té době nacházeli oblibu především ve vínech s vyšším zbytkovým cukrem a tomuto trendu se museli vinaři přizpůsobit a často vína doslazovali. Z té doby pochází také známe označení německých vín „Liebfrauenmilch“. Šlo o levné polosladké víno vyráběné z bílých odrůd a produkované v řádech milionů.

Až v 90. letech 20. století nastává obrat k lepšímu s novou generací mladých a ambiciózních vinařů s moderním vzděláním v oboru a často také absolvovanými stážemi ve světě. Začínají se produkovat suchá vína vysoce jakostních odrůd jako je Riesling, klade se důraz na kvalitu, terroir, biologické hospodaření a menší výnosy. Tento trend pokračuje doposud a německá vína si získávají příznivce po celém světě.

Německo má celkem 13 hlavních vinařských oblastí, kterými jsou: Ahr, Baden, Franken, Hessische Bergstraße, Mittelrhein, Mosel, Nahe, Palatinate, Rheingau, Rheinhessen, Saale-Unstrut, Sasko, a Württemberg.

Pěstované odrůdy:

Odrůdy pro výrobu bílých vín: Ryzlink rýnský (zaujímá více než 20 % plochy veškerých vinic), MüllerThurgau, Silvaner, Weissburgunder (Pinot Blanc), Kerner, Scheurebe, Huxelrebe, Tramín červený, Tramín (Clevner), Chardonnay, Muskateller (Muscat), Morio, Elbling, Ehrenfelser, Gutedel, Bacchus, Faberrebe, Siegerrebe, Ortegu a Grauburgunder - Ruländer (Pinot Gris).

Odrůdy pro výrobu červených vín: Portugal, Trollinger, Dornfelder, Schwarzriesling (Müllerrebe / Meunier), Frankovka (Blaufränkischer), Staint Laurent.

Klasifikace německých vín:

  • VDP - zkratka asociace nejlepších producentů z celého Německa.
  • Tafelwein - označení pro stolní víno.
  • Landwein - označení pro zemské víno.
  • QbA (Qualitätswein bestimer Anbaugebiete) - označení pro vína jakostní,
  • QmP (Qualitätswein mit Predikat) - označení pro vína s přívlastkem.
  • Kabinett - kabinetní víno (s minimálním obsahem 19 stupňů cukernatosti moštu).
  • Spätlese - víno pozdní sběr (s minimálním obsahem 21 stupňů cukernatosti moštu).
  • Auslese - označení pro vína výběr z hroznů.
  • Beerenauslese - výběr z bobulí.
  • Eiswein - ledové víno (sklízeň hroznů při minimální teplotě - 7 °C).
  • TBA Trockenbeerenauslese - výběr z cibéb (bobule jsou již na vinici dehydrovány botritidou).

Dále se můžeme setkat také s označením:

  • Classic - označení kvalitních suchých vín z odrůd typických pro jednotlivé regiony.
  • Selection - označení pro suchá vína z nejlepších vinic.
  • Erstes Gewächt - nejlepší vína VDP v regionu Rheingau.
  • Riesling-Hochgewächs - nejlepší vína této odrůdy - dle přísných pravidel.
  • Liebfraumilch - populární oficiální historické označení pro vína ze čtyř regionu okolo Rýnu, splňující daná pravidla.

Vybrali jsme pro Vás exkluzivní německá vína z prestižních vinařství. O tato vína je nejen v Německu, ale i ve světě velký zájem a z tohoto důvodu je množství určené pro český trh limitováno.

 

Nejprodávanější

Stránka 1 z 3 - 17 položek celkem

Další produkty

Stránka 1 z 3 - 17 položek celkem